Pro stále více lidí přestává být metoda cukru (odměnit, pochválit..) a biče (vynadat, pohrozit..) dostačující a v případě „biče“ také akceptovatelnou motivací k tomu, aby dobře a rádi dělali svou práci. Jak ve své knize Koučování píše John Whitmore: „Cukr a bič jsou často používané, osvědčené motivační stimuly. Pokud ale zacházíme s lidmi jako s osly, budou se tak i chovat, neudělají nic, co nemusí.“ A jak tedy současné lidi motivovat? Jako účinná se ukazuje práce s „vnitřní motivací“. Vnitřní motivace je motivace člověka vycházející zevnitř, motivace vycházející z pocitu smysluplnosti a významu toho, co děláme. Zaměstnavatelé by se měli maximálně snažit tento pocit zaměstnancům zprostředkovat, pomoci jim nalézt smysl a význam v tom, co dělají.
Napadla mě taková paralela – proč jsou tak úspěšné kavárny, které mají za sebou smysluplný příběh (např. podpořit sousedské potkávání jako v případě Café Jen ve Vršovicích), kde víte, kdo a odkud Vám přivezl kávu, kdo a z jakých surovin pro Vás upekl koláč, kde víte, kdo za kavárnou stojí a o co se poctivě snaží? Personál (i zákazníci) jsou k takovým místům velmi loajální. Mám za to, že s firmami to funguje stejně. Když příběh firmy bude poctivý a cíle smysluplné, když se firmě podaří zprostředkovat je svým zaměstnancům a pomoci jim, aby se s nimi ztotožnili, aby pochopili, jak oni sami k jejich naplnění přispívají, pak věřím, že jejich vnitřní motivace a loajalita vzroste. Méně lidí pak bude chodit do práce jen pro peníze.
Hezký den všem, Lenka
LENKA MUROŇOVÁ, Gallup Certified Strengths Coach
